Vyvýšený záhon má hned několik výhod – kromě toho, že se vám bude mnohem líp sklízet zelenina, čeká vás i větší úroda. Navíc do vyvýšených záhonů se jen tak nějaký škůdce nedostane a mladé rostlinky a později i celá úroda budou v bezpečí.
Postavit vyvýšený záhon je jednoduché a podle našeho návodu to v klidu zvládnete za víkend.
Materiál
Nástroje
I tady platí: dvakrát měř, jednou řež. Než se pustíte do realizace, rozmyslete si, kde vlastně vyvýšený záhon bude. Jednou z variant je postavit ho na zahradě, v místě, kde se zelenině normálně moc nedaří, protože je tam kamenitá nebo na živiny chudá půda.Využijete tak místo, které by leželo ladem a zarůstalo plevelem. Nebo si můžete vyvýšený záhon vytvořit na verandě, v podstatě to bude obří truhlík. Myslete na to, že se kolem něj musí dát pohodlně chodit ze všech stran, a taky že ho budete potřebovat častěji zalévat. Půda ve vyvýšených záhonech totiž vysychá rychleji, než na zahradě, a zdroj vody poblíž se tak bude hodit. U rozměrů je nejdůležitější výška. Běžně bývá okolo 1 metru, nižší záhon není moc praktický. Šířku nechte aspoň 50 cm, tady už záleží i na tom, co chcete v záhonu pěstovat.
Jako první vás čeká postavení konstrukce. V podstatě jde o jednoduchou dřevěnou bednu, kterou uvnitř vystelete nopovou fólií. Na tu nezapomeňte, postará se totiž o to, aby se uvnitř držela vláha.
Druhý krok je příprava materiálu. Do vyvýšeného záhonu budete potřebovat malé i velké větve, listí, hnůj nebo kompost, a zeminu. Úplně dolů přijdou velké větve, na ně ty menší a pak listí (vyhněte se ale listí z ořešáku). Pak hnůj nebo kompost a úplně nahoru zemina. Jestli vám postup připomíná zakládání kompostu, jste na správné stopě. Výhoda vyvýšených záhonů je totiž i v tom, že se v nich průběžně přes celou sezónu rozkládá organický materiál (rostlinné zbytky a větvičky), a tím se do půdy dostává hodně živin. Minimálně první dva roky nemusíte přihnojovat, a později stačí přidat vrstvu půdy z kompostu. I bez hnojení ale budete muset substrát průběžně přidávat, protože půda se postupně bude sesedat.
První dva roky je ve vyvýšeném záhoně nejvíc živin, a proto tam můžete sázet i náročnější plodiny, jako jsou třeba rajčata, kedlubny, papriky nebo mangold. V dalších letech je potřeba plodiny vystřídat, aby se půda nevyčerpala.
Jak vidíte, na stavbě vyvýšeného záhonu není nic těžkého. Klidně to můžete stihnout ještě letos, protože duben a začátek května jsou na stavbu ideální.